1. Dm Můj Pane, A# proč se F bouří C bezDm božA ní,
F národy Am vymýšlejí Dm marné Am pláDm ny?
Dm Schází se, A# radí F mocní, C záDm možA ní,
Dm záměry Am zrádné G mají přichysA# A táDm ny.
„Dm Strhněme Am pouta, C tíhu Božích Am řáG dů!“
Dm TroufaC lou F řeEm čí Am vzpouru Em hlásaAm jí.
Dm Dál marně Am touží C svrhnout Boží Am vláG du,
Dm mstou hroC zí F těm, C kdo v Boha Am doufaDm jí.
2. K smíchu jsou Bohu, Králi v nebesích,
svou mocnou rukou vládne celé zemi.
Pán promluví a srdce svévolných
hrůzou se chvějí z jeho rozhorlení.
„Královský trůn dnes svěřím Synu svému,
slávu, moc, vládu jemu odevzdám.
Národy půjdou vstříc vyvolenému,“
tak pravil Bůh, svou vůli zjevil nám.