1. ZG nás Hm kdo smí s C PáG nem D přebýA vat,
Am žít tobě D blízAm ko, Em Bože H svaEm tý?
Am Ten, kdo tvou Hm vůli C chtěl by G znát,
tvou pravdu D v srdAm ci Em zachoD vat,
Am kdo Em křivdu D zloAm stí D neG odA plaD tí.
2. Kdo bližní slovem nezraní,
účelem skutky neposvětí,
ten, kdo ctí věrných vyznání,
před násilím se nesklání,
smí přijmout radost Božích dětí.
3. Kdo právo slabých obhájí,
byť zažil ztráty, posmívání,
kdo se i s málem spokojí,
své zisky se lží nespojí,
všem pokoj smí nést z Božích dlaní.
4. Kdo prožil tíseň znavených,
sám soudit hřích se neodváží,
smí pevně kráčet ve dnech zlých,
vrátit se z hlubin bezedných,
ten bude stát před Boží tváří.