1. Hm Bože můj, G Bože Hm můj,D
proč jsi mě Hm opustil?
F# Proč už mě Hm neslyšíš? A Na tebe F# čekám.
Hm Vzdálil ses G ode Hm mne,D
od mého Hm volání,
F# marně tě Hm vyhlížím vA bezesné F# noci.
R: D Svatý jsi G Hospodin, D velebný, A důstojD ný,
kD tobě lid G přichází Hm vzdávat ti A chváD lu.
V Em tebe vždy D doufali, vG stínu tvém D skryli A se,
Hm ty jsi jim A dopřával D uniknout G zmaF# ru.
2. Co jsem já proti nim?
Ubožák bez jména.
Ponížen, ostouzen, zavržen všemi.
Volají s posměchem:
„K Bohu se obracel,
ať si ho zachrání, když je mu milý.“
R: D Svatý jsi G Hospodin, D velebný, A důstojD ný,
kD tobě lid G přichází Hm vzdávat ti A chváD lu.
V Em tebe vždy D doufali, vG stínu tvém D skryli A se,
Hm ty jsi jim A dopřával D uniknout G zmaF# ru.
3. Na svět mne přivedla
milost a láska tvá,
od chvíle zrození ty jsi mým Bohem.
Nebuď mi vzdálený,
znaven jsem úzkostí,
na pomoc nikoho jiného nemám.
R: D Svatý jsi G Hospodin, D velebný, A důstojD ný,
kD tobě lid G přichází Hm vzdávat ti A chváD lu.
V Em tebe vždy D doufali, vG stínu tvém D skryli A se,
Hm ty jsi jim A dopřával D uniknout G zmaF# ru.
4. Nenávist kolem mne
hladově obchází,
jako vosk srdce mé v nitru mém taje.
Jako střep ze džbánu
vyschla už síla má,
jazyk můj lepí se, sražen jsem v prachu.
R: D Svatý jsi G Hospodin, D velebný, A důstojD ný,
kD tobě lid G přichází Hm vzdávat ti A chváD lu.
V Em tebe vždy D doufali, vG stínu tvém D skryli A se,
Hm ty jsi jim A dopřával D uniknout G zmaF# ru.
5. Vysvoboď duši mou,
zachraň to jediné
z objetí temnoty, ze strachu smrti.
Tak jsem tě volával
v úzkosti nejvyšší
a ty ses, Bože můj, až ke mně sklonil.
R: D Svatý jsi G Hospodin, D velebný, A důstojD ný,
kD tobě lid G přichází Hm vzdávat ti A chváD lu.
V Em tebe vždy D doufali, vG stínu tvém D skryli A se,
Hm ty jsi jim A dopřával D uniknout G zmaF# ru.
6. O jménu přesvatém
vypovím bratřím svým,
před celým lidem tvým vzejde má chvála.
Kdo před ním bázeň má,
ať chválí jej a ctí,
potomci Jákoba, Božího lidu.
R: D Svatý jsi G Hospodin, D velebný, A důstojD ný,
kD tobě lid G přichází Hm vzdávat ti A chváD lu.
V Em tebe vždy D doufali, vG stínu tvém D skryli A se,
Hm ty jsi jim A dopřával D uniknout G zmaF# ru.
7. K Bohu se navrátí
vzdálené končiny,
přijdou se poklonit lidé všech zemí.
O tom, co učinil,
budou dál vyprávět
dcerám i synům svým na věky věků.
R: D Svatý jsi G Hospodin, D velebný, A důstojD ný,
kD tobě lid G přichází Hm vzdávat ti A chváD lu.
V Em tebe vždy D doufali, vG stínu tvém D skryli A se,
Hm ty jsi jim A dopřával D uniknout G zmaF# ru.