1. G K toHm bě C duši Em poD zdviG huC ji,
G HospoC dine, v Em úzD koG sti,
G neHm zaC hanbuj Em mou D naG děC ji
G nepřáC telům kEm raD doG sti.
Em Ty, D BoG že, neC zahanG bíš
Em žádnéHm ho, kdo vAm tebe D douF fá,
Hm potuC pou však D odplaEm tíš
G každéC mu, kdo D se Em ti D rouG há.
2. Cesty své mne nauč znáti,
vyučuj mne stezkám svým.
Dej, ať v učení tvém státi
a v tvé pravdě chodit smím.
Sám jsi ty Bůh spásy mé,
v tebe doufám bez ustání.
Vzpomeň si, Hospodine,
na svá mnohá slitování.
3. Hříchů mnohých mé mladosti
již nevzpomínej, Pane,
ať se mi dle tvé milosti
a dobroty tvé stane.
V dobrotě a přímosti
Pán i hříšné vyučuje,
tiché učí cestám svým,
vzpurné soudem postihuje.
4. Kdo tvůj zákon, tvé svědectví,
Pane, zachovávají,
pravdu a milosrdenství
všech tvých cest poznávají.
Pro slávu jména svého
odpusť, Pane, nepravost mou.
Bázni vyuč každého,
aby volil cestu dobrou.
5. Pokoj v duši bude míti;
nadto potomstvo jeho
má dědičně zemi vzíti
z ruky Boha věčného.
Tajemství své zjeví Pán
těm, kdo v bázni Boží žijí,
v smlouvu s nimi vstoupí sám
a jim známou ji učiní.
6. Mé oči vždy hledí k Pánu,
on mne z léčky vyprostí.
Bože, prosím za ochranu,
skloň se ke mně s lítostí,
neboť jsem opuštěný,
srdce mé svírá soužení.
Zbav mne mého trápení
a dej hříchů odpuštění.
7. Nepřátelé v zlobě temné
proti mně se stavějí.
Chraň mou duši a nenech mne
v hanbě pro mou naději.
Pane, na tebe čekám
v nevině a upřímnosti.
Vykup, mocný Bože, sám
své věrné ze všech úzkostí.