1. D HospoEm din Am mé je G světlo C a má Em spáAm sa,
C žiD voAm ta Em mého Am pevná Hm záC štiD ta.
ŽádHm ný strG ach užAm mnou D proto C neoEm třáAm sá,
neD přítel v Em pasti Am své se D naAm chyD tá.
G Byť C mocné D vojsko Am táhlo Em proAm ti D mně,
v Em svém D srdci C děsit G se jich Dm neEm muAm sím.
Jen C o jedG no HoAm spodiEm na Hm proE sím:
C aG bych Am vždy Em přebýAm val v jeD ho C doD mě.
2. On ve zlý den mě ve svém stánku schová,
nad nepřátele hlavu pozvednu.
S hlaholem polnic budu obětovat,
žalmy prozpěvovat Hospodinu.
Mé srdce slyší: „Hledejte tvář mou!“
Proto tvou tvář již hledat pospíchám.
Svou tvář neskrývej, když k tobě volám,
ty jsi vždy býval mojí záchranou.
3. Kdyby mě matka s otcem opustili,
Hospodin mě vždy k sobě přivine.
Ukaž mi cestu, Pane Bože milý,
kéž zvůle protivníků zahyne!
Proti mně stojí křiví svědkové,
já ale pevně doufám v milost tvou,
mou vírou v tebe nikdy nepohnou.
Ať je též každé srdce rozhodné!