102
Zpívat chci na věky o Páně milosti
Žalm 89
Licence: licence Evangelický zpěvník (dovoluje publikaci jinde)
1. G ZpíAm vat chci na Em věG ky o Am Páně G miD loG sti,
nést Am pokoEm leD ním G všem zvěst o C tvé G věrD noG sti.
Z úst D mi to Em zazněHm lo, Em má řeč je Em pravdě A věrD ná:
G Na C věky D milost Em tvá Hm je, Em Pane, G ustaC veG na.
V záC kladu D spočíEm vá Am a G trvá C neocA hvějD ně,
tvá G věrD nost Em nezHm vratEm ná D jak G nebe C stojí D pevG ně.
2. „Smlouvu jsem uzavřel se svým vyvoleným,
přísahal Milému, je služebníkem mým:
Navěky upevním tvé símě vzešlé v lůnu,
též v pokoleních všech dám stálost tvému trůnu.“
Slyš, Pane, nebem zní tvých divů velebení,
sbor svatých vyznává tvou věrnost v shromáždění.
3. Lid blahoslavený, jenž jásavý hold zná,
ve světle tváře tvé před tebou chodívá!
V tvém jménu celý den plesají v hlaholení,
pro spravedlnost tvou jsou vzhůru vyvýšeni.
Tys chloubou síly sám, klenotem lidu svému,
v tvé přízni daří se národu žehnanému.
4. „Své milosrdenství navěky ochráním
pro Syna milého, je vyvoleným mým.
Má smlouva jako hrad, i v podhradí je pevná,
v té smlouvě stojím tak, že je až za smrt věrná.
Na věky dosadím královské jeho syny,
trůn jeho potrvá i s věky nebeskými.
5. Jestli však opustí mou smlouvu synové
a nebudou‑li žít dle práva králové,
též jestli znesvětí má pravidla a řády
a nebudou‑li dbát na přikázání pravdy,
já ztrestám prutem svým té nepravosti činy
a ranou navštívím zlé nositele viny.
6. Svou ale milost brát od něho nemíním,
má věrnost je jak hrad, stálost mu osvědčím;
smlouvu svou zachovám, ať není poskvrněna:
Co vyšlo z věrných rtů, je přísaha, ne změna.
A co jsem přísahal, to držím ve svatosti.
Své sliby naplním, dnes, zítra, na věčnosti.“
Evangelický zpěvník 2026
2026