501

Otce nebeského pochvalme z milosti

Licence: licence Evangelický zpěvník (dovoluje publikaci jinde)
 1. Otce nebeského
 pochvalme z milosti,
 neb nám Syna svého
 poslal z vysokosti,
 v božství sobě rovného
 a velmi milého,
 kterýž se v Panně vtělil,
 když se čas naplnil,
 potom se narodil.
 
 2. Jehož narození
 ve velké nízkosti
 řídkým zde na světě
 bylo jest v známosti.
 Žádali prorokové,
 mnozí i králové,
 chtíce viděti v těle
 věrných Spasitele,
 nebeského Krále.
 
 3. Všichni ho žádali,
 nemnozí poznali,
 ale kdož přijali,
 místo v srdci dali.
 Moc takou z něho vzali,
 v níž ďábla přemohli.
 Tělo, svět potlačili,
 vůle své se vzdali,
 proň vše opustili.
 
 4. Kteříž jej milují,
 s ním jsou v jedné vůli,
 skutkem následují,
 živi býti v něm chtí.
 Toť oni z něho mají,
 z jeho zasloužení,
 za něž sám se přimlouvá,
 jejich hříchy snímá,
 setrvání dává.
 
 5. Kriste narozený,
 pro nás na svět daný,
 račiž posilniti,
 v dobrém rozmnožiti,
 abychom ctnostně žili,
 v pokoře bydleli,
 tě více nehněvali,
 věrně pracovali,
 milosti žádali.
 
 2. K čemus nás přivésti
 ráčil z své milosti,
 v tom rač dáti růsti,
 také setrvati.
 Světlu, jímžs nás osvítil
 a v srdcích roznítil,
 ó nedej uhasnouti
 ani ho zatmíti
 tělesnou žádostí.
 
 6. Ó dejž utěšení
 v nebeské radosti,
 věčné přebývání,
 kdež je všeho dosti,
 kdež tě andělé chválí
 v nevýmluvné slávě,
 s nimi spolu chváliti,
 nikdy nepřestati,
 bez konce na věky!

Nástroje

Zjednodušit zobrazení
Velikost písma
Blokovat zhasínání displeje

Nahrávky

Evangelický zpěvník 2025