1. Em Ostří A jarních G stéC bel Am zemi Hm proráEm ží,
jako A úsvit G ráC na Am temno Hm prozáCm ří.
G Tam, vAm smrti Hm stínu, Em zrnka Am tiše D spí,H
Em jaro A Boží G lásC ky Am život Hm obnoEm ví.
2. Do hrobu jsme kladli tělo zmučené,
Boží zrno vzácné, s pláčem pohřbené.
Tam, v místě temném, určený čas spí,
jaro Boží lásky život obnoví.
3. Tři dny pohřben v zemi konec znamená,
on však z hrobu povstal, Spasitel, náš Pán.
Ze smrti stínu na svět vychází,
jaro Boží lásky život obnoví.
4. Když nám duši svírá bolest, strach a žal,
dej nám svého Ducha, navštiv, Pane, nás.
Lán srdcí našich holý, mrtvý spí,
jaro Boží lásky život obnoví.