606
Procitni, již zanech spaní, zní z věže strážné
Licence: licence Evangelický zpěvník (dovoluje publikaci jinde)
1. „A ProF#m citE ni, již A zanech D spaA ní,“E
zní A z věže strážné E znenaH dáE ní,
„ó A procitF#m ni již, Hm SiE óA ne!“
PuF#m stou, E temnou, A mrtvou D noA cíE
hlas A volá neodE bytnou H moE cí:
„Kde A panny F#m jste přiHm praE veA né?
Již E vstaňD te, E ženich F#m zde!
Své E lamHm py C#m rozsviťF#m te
E co naD nejA víc,
přiHm strojte F#m se,
A již v kráE se A své
E mu A k slavné F#m svatbě Hm jděE te A vstříc.“
2. Dcera siónská ze snění
procitá v divném rozechvění –
jak blízko chvíle žádoucí!
Její milý v slávě věčné,
pln pravdy, lásky nekonečné
již před ní stojí přeskvoucí.
Nuž vítej, Ježíši,
náš Králi nejvyšší,
v své milosti.
Již uveď nás,
kde uchystals
stůl svatý svého království.
3. Andělé i lidé slabí
tam zpěvem svým tě vděčně slaví,
tam radostná jen hudba zní.
Města tvého z perel brány
nikomu nejsou zavírány,
před trůn tvůj smí i poslední.
Nad naše myšlení,
nad smyslů chápání
je láska tvá!
Buď pochválen
a veleben –
na věky zní haleluja.
Evangelický zpěvník 2026
2026