1. Tvá, G Pane Kriste, D věc to jest,
jež Em nám Am zde D svěřeG na;
a G že jest tvá, a D pro tvou čest,
neEm můž Am být D zmařeG na.
Ač G nežli D símě G ujme se
a Hm užiAm tek svůj D přineG se,
dřív umírá, však zD hrobu zas
poEm vstává Em7 slavně vAm7 Boží D7 čas,
však zG hroG7 bu C zasAm
poG vstává vD Boží G čas.
2. Ty cestou kříže, Pane náš,
jsi kráčel k oslavě
a touže cestou vodíváš
i všechny údy své.
Ó dej, ať při nás též se skví
tvůj kříž a tvoje vítězství,
a také nám hrob promění
se v slavnou bránu vzkříšení,
hrob promění
se v bránu vzkříšení.
3. Ty sám, co zrno obilné,
jsi zemřev ožil zas,
ó dej, ať z tebe vyplyne
proud žití také v nás!
Hlas tvého evangelium
k všem vyslati rač národům,
ať vzejde den a všechna zem
zas zplésá novým životem,
a všechna zem
zas zplésá životem.
O G Jezu! Wszak to D sprawa Twa,
coś Em ją Am poD wierzył G nam.
A G że Twa sprawa D wiecznie trwa,
oEm ręAm duj D za nas G sam.
Jak G ziarnu D przezna- G czyłeś skon,
nim Hm wyAm da swój D obfity G plon,
tak każ dla świętej D łaski Twej,
naEm turze Em7 naszej Am7 umrzeć D7 złej,
naG turG7 ze C złejAm
i G każdej D chęci G złej!